Učitelka, která učí třicet let ve stejné vesnici. Její žáci se vracejí i s dětmi
Jaroslava Mrázková zažila ve třídě tři generace rodin. Malotřídka jí dala volnost, kterou by ve velké škole neměla.
Do školy v malé vsi na jihu Čech chodí přes třicet dětí ve dvou třídách. Jaroslava Mrázková tu učí od roku 1996 a za tu dobu poznala řadu rodin několikrát. „Nejdřív mi seděli v lavici rodiče, teď jejich děti,“ říká.
Práce v malotřídce znamená učit různé ročníky najednou. Podle ní to není nevýhoda. Děti se učí navzájem a starší pomáhají mladším. Učitelka musí mít připravené tři varianty zadání, aby se nikdo nenudil.
Za největší změnu považuje vztah rodičů ke škole. Dřív se ozývali hlavně kvůli známkám, dnes řeší spíš čas a organizaci. „Rodiče chtějí vědět, že je dítě v bezpečí. To je pochopitelné,“ dodává.
Do důchodu se zatím nechystá. Ve škole vede i kroužek čtení a pomáhá s přípravou obecní slavnosti. „Když přestanu učit, budu mít najednou moc volných odpolední. A to bych nevěděla, co s nimi,“ směje se.
Uložte si text, ať ho najdete, až budete mít čas.
